O projektu

autor: Lukáš Michna


Aktualizováno 30. 5. 2019


Úvod

Vždy mě zajímalo, jak věci fungují. Profesně jsem právník a dlouhodou době mě trápilo, že jsem se setkával s rutinními úkoly, které vyžadovaly opakování stále stejných činností, pouze s jinými daty. Přestože se nejednalo o činnosti kdovíjak intelektuálně náročné nebo zajímavé, zabíraly spoustu času, který by bylo možné využít buď efektivnějším, příjemnějším nebo zábavnějším způsobem.

Ze střední školy jsem měl základy programování v Pascalu, později jsem se sám vzdělával v Assembleru, C, C++, pamatuji zlaté časy volné edice Delphi Personal, který jsem po přechodu na Mac vyměnil za projekt Lazarus. Později, s masovým rozšířemním webu, jsem se přeorientoval na PHP a JavaScript, u kterých, s ohledem na jejich neustále rostoucí praktickou použitelnost (Node.js, Electron, NativeScript), nyní převážně setrvávám. S ohledem na výše uvedené mě vždy fascinovala možnost pokročilého využití výpočetní techniky v právní praxi.

Poměrně záhy jsem si uvědomil možnosti programové algoritmizace právních problémů a automatizace právních dokumentů. Byl jsem veden myšlenkou, že pokud uvolníme právníkům ruce od rutinních úkolů, zůstane jim více času na skutečnou právní (kreativní) práci nebo na jejich osobní život. Na druhou stranu, nikdy jsem nebyl úplně přesvědčený, že by za současného stavu vědění a techniky existovala reálná cesta, jak nahradit právníky prostředky výpočetní techniky. I v této oblasti nicméně vývoj pokročil a v poslední době je možné zaznamenat bouřlivý rozvoj praktického využití umělé inteligence (přestože strojové učení a koncept neuronových sítí, na kterém je postaveno, je zde s námi již přibližně od 50. let). I mě zaujal potenciál využití AI a bude to i jedna z oblastí, které se zde budu, se zaměřením na využití v právní praxi, věnovat.

Při zkoumámí možností pokročilého využití výpočetní techniky v právní praxi jsem se setkal s nutností něco naprogramovat. Proto jsem se rozhodl založit tento projekt, který by se věnoval propojení programování s právní praxí a přínosu programování pro právní praxi.

Žijeme v době a způsobem, kdy si již nedovedeme představit svůj osobní i pracovní život bez využívání prostředků výpočetní techniky. Lhostejno, zda se jedná o osobní počítače, tablety, mobilní telefony, či o výkonné servery, které poskytují služby, aniž bychom si vůbec uvědomovali, že je využíváme (např. mapové servery). Své životy často svěřujeme do pomyslných rukou systémů řízených výpočetní technikou, opět, aniž bychom si to vůbec uvědomovali (např. autopilot v letadle, adaptivní tempomat v autě).

Kromě toho používáme (zpravidla vědomě) programy, které v našem životě sice nezaujímají kritický význam, ale které náš život usnadňují. Může se jednat např. o textové a tabulkové procesory, informační systémy, vyhledávače.

Všem těmto programům je společné to, že je někdo naprogramoval, aby plnily požadovanou funkci. Programování je přitom činností, která je pro většinu lidí obestřena tajemstvím a má pro ně nádech něčeho neuchopitelného.

Znalost programování považuji za věc nesmírně užitečnou, která každému právníkovi, bez ohledu na jeho specializaci či délku praxe, poskytuje nástroj k dosažení vyšší efektivity.

Programování usnadňuje práci s informacemi a pomáhá při řešení rutinních úkolů. Práce s informacemi je základem práce právníka. Jejich zdrojem mohou být např. zákony, judikatura, odborná literatura, smlouvy, podklady od klientů, e-maily, protokoly, záznamy komunikace, právní stanoviska, znalecké posudky, výpisy z obchodního rejstříku, listy vlastnictví katastru nemovitostí, a samozřejmě řada dalších.

Programování pomáhá lepšímu porozumění činnosti používaných softwarových nástrojů. Informace mohou být vytvářeny, vyhledávány, upravovány, porovnávány, tříděny, ukládány, sdíleny, mazány, a může s nimi být prováděna řada dalších operací. Běžně jsou tyto operace s informacemi prováděny v textových a tabulkových procesorech, s využitím databází zákonů, judikatury, literatury a vzorů, běžně jsou používány internetové vyhledávače a případně též on-line zdroje (často alternativa k používaným desktopovým databázím). Ve větších firmách jsou zpravidla používány systémy řízení dokumentů či specifické prostředky komunikace a sdílení informací. Všechny tyto nástroje jsou počítačovými programy, byly někým naprogramovány a je dobré mít alepsoň základní představu, jak fungují.

Programování rozvíjí analytické myšlení. Abychom mohli přistoupit ke tvorbě programu, musíme vědět, jaký problém řešíme, musíme umět ten problém popsat, rozložit si jej na menší části a navrhnout postup jeho řešení (algoritmizace). Analytické schopnosti (ve smyslu metodického a systematického přístupu k návrhové části) následně můžeme využít i v právní praxi, protože, přiznejme si to, k návrhové části řešení právních problémů přistupují právníci spíše intuitivně než metodicky, proč tedy nevyužít poznatků z oboru, který je tomto ohledu podstatně popředu?

V praxi lze využít znalost programování především ke tvorbě krátkých skriptů pro usnadnění provádění dílčích úkolů v rámci větších celků. Kromě toho lze znalost programování využít i na daleko vyšší úrovni, např. k tvorbě aplikací či modelů strojového učení a jejich následné komercializaci. Tím se otvírá i zcela nový kanál pro distribuci a komercionalizaci právního know-how a spolupráci mezi právnickými profesemi.

V zásadě tedy byť jen základní znalost programování může každému právníkovi dopomoci dosáhnou vyšší efektivity při práci s informacemi, přičemž za klíčové považuji zejména následující možné přínosy:

  • Automatizace rutinních a opakujících se úkolů, tedy více času na skutečnou právní
    a kreativní práci
  • Škálování práce
  • Rozvoj analytických schopností
  • Lepší pochopení činnosti používaného software
  • Úspora času
  • Nové možnosti distribuce a komercionalizace právního know-how

Vyzkoušejte si sami

Nejlepší je vlastní zkušenost. To platí ve sportu, v právu, v programování, při řízení auta, a vlastně v jakékoli jiné oblasti lidské činnosti.

Pro opatrnější povahy připomínám, že ať do editoru níže napíšete cokoli, nic se nerozbije, nic se nesmaže, nikomu se nic špatného nestane, takže směle do toho!

Když kliknete na tlačítko Spustit, vypíše se pozdrav, který je uveden mezi uvozovkami v příkazu alert(). Text si v rámci dalšího experimentování můžete podle libosti změnit.

Ve výše uvedeném příkladu jsme použili programovací jazyk JavaScript.

JavaScript je jednoduchý, interpretovaný programovací jazyk, původně určený pro vytváření interaktivních částí internetových stránek (skriptování). S ohledem na jeho původní určení je JavaScriptsnadné používat, (pro jeho základní použití) není třeba nic instalovat, protože je integrován do každého internetového prohlížeče.

Postupem času, společně s rozvojem webových technologií, se JavasScript vyvinul z omezeně použitelného skriptovacího nástroje v (s jistými možnými výhradami) plnohodnotný programovací jazyk, ve kterém lze tvořit aplikace určené k produkčnímu nasazení. Pro takové použití bychom již nicméně museli doinstalovat některé nástroje, např. Node.js, o čemž si určitě řekeneme něco bližšího v pokročilejších příkladech.

Přestože si JavaScript i nadále zachovává svou jednoduchost, která z něj stále činí vhodný nástroj na učení se programování, praktické možnosti jeho použití rozhodně nejsou omezeny pouze na něj.